Čistě dojmologický příspěvek, který mi dává naději a klade otázku o nás samých v Čr a o tom, kam směřujeme.

06.08.2021

Jsme tak trochu národ oveček, národ hloupých Honzů (naše oblíbená pohádka), národ těch, kteří nemají v celku vysokou „class“.

Je to vidět dost u komentářů, které se snesou na toho, kdo (tak jakoby, nějak, možná by se dalo říct, kdybych se mohl vyjádřit, ale samozřejmě pokud někdo jiný nemá co říct:-), chraň Bůh, tedy chraň příroda), nedodržuje předepsaná a nastolená pravidla.

Milé na tom je, že se to stalo hlavně díky tomu, že jsme pravděpodobně nikoho nekolonizovali, nikoho jsme neterorizovali. Bylo to spíš naopak.

Prostě jsme byli a v podstatě vždy v proudu proti proudu. Byli jsme si schopni zvolit i cizince, stejně jako nyní a to je naše velká neuvěřitelná přednost, která nás ale může i srazit na kolena, což se nyní s „našim“ premiérem děje.

Ale s komunismem jsme trochu transformovali západní hesla a ideologii, kterou však nechápeme. Začali jsme totiž přetvářet to, co se tam děje a jsou za to plně zodpovědní za nějakou pseudoideu. V USA, přestože to nejsou žádní zázraci, mají vlastnost, která jde do plusu i mínusu a to je být zodpovědní za svoje směřování. Proto jsou i tak agresivní na úrovni businessu, ale proto ani nemůžou komentovat na úrovni osobnostním někoho, protože musí být v tom směřování hyperkorektní. Jinak by totiž nevydělali. Tam je ovládl hlad po penězích, ale kdyby chtěli, tak se umí vyjádřit, ale oni nechtějí.

U nás to pak znamená, že pokud se kriticky, fakt kriticky, k něčemu vyjádříme, tak se méně zdatnější můžou z toho zbláznit.

U nás to není kvůli penězům, my v Čr víme, že máme zemi zaslíbenou a že bychom nikde jinde žít nechtěli a moc peněz nám nestojí za to řešit věci, které se nám nechce.

U nás v ČR je to jiné. My tom ovčanství máme totiž ideje a jedna z nich je mít se tady stále pěkně. Ale protože nemáme základ kritického myšlení, diskuze, vyjednávání, které na západě znají díky drancování těch, kteří se jim hodili, tak to děláme tak podle dojmologie. Není se čemu divit, doopravdy jsme moc nemanipulovali a z toho se to naučili západní civilizace (Ale to je na nás to krásné. Co lepšího vlastně je než říkat věci na základě pocitu.)

Z toho se vychází a přestože to třeba už tak moc nepoužívají navenek, tak to tak je. Třeba v případě čokolády (tam jsem silný), to je jedna báseň, co se v ní děje. Otroctví v Africe, ničení benefitů čokolády a zaobalení do energeticky nepěkné věci zvané pralinka, jediné, co z toho pak je přínosem je, že se přesladím viz. Belgie a celé směřování této dost smutné země, která kde může, tam si zatne drápek, aby „TAM“ ublížila a vydojila co může a zase to o další rok s agónií přežila. To, že je rozpolcená, bolavá a nevěří v sebe sama. A to je krásný ukazatel toho, jak se to může dít uvnitř nás.

Dalo by se o tom mluvit hodně dlouho, ale základem je číst mezi řádky, nevěřit každému blábolu politiků a jejich agitce, stejně tak nevěřit tomu, co nám řekne nějaký vědecký výzkum pokud cítíme, že to nějak „nesedí“.

Copak jsme zapomněli, jak nám bylo vnucováno ještě před pár lety, že jsou cigarety zdravé? Nebo co třeba alkohol, který víme, že zabíjí? Nebo DDT?

A stejně tak zavíráme oči před masovým vražděním zvířat, tahání z krav životodárné tekutiny pro naše výrobky a neřešíme otroctví, které je všude po světě ve stovkách milionů.

Stačí se zamýšlet. Pokud to dáme a nebudeme podléhat extrémům a to jakýmkoli, tak tu máme velkou možnost se mít stále hezky.

Dokážeme to?

A hlavně dokážeme to tak, že budeme pro tuto Zemi prospěšní?

1 názor na “Čistě dojmologický příspěvek, který mi dává naději a klade otázku o nás samých v Čr a o tom, kam směřujeme.”

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *