Minulost nerovná se budoucnost. Nebo rovná?

16.03.2021

Znáte toto rčení, hodně se objevuje v duchovním světě. Ale jak se s ním „poprat“ ve světě, kde jsme pořád posuzováni, placeni od hodiny, kde je pro nás první a poslední otázka kolik za to? 

Když přijde na ekonomickou otázku, tak se logicky všechny duchovní věci často rozplynou. Se zajištěným živobytím se stáváme filantropy a samozvanými lídry. 

Jací jsme ale lídři ve chvílích, když nejsme ok na úrovni finanční?

Až v tu chvíli, kdy jsme na mizině, nebo ve chvíli úplného přebytku peněz, se tady začnou ukazovat naše charaktery.

Základem je si přiznat, že to, co tady žijeme je stále naše svobodná volba. Můžeme to jakkoliv změnit, můžeme se odstěhovat, můžeme se zříct čistě svobodně naší zodpovědnosti nebo naopak můžeme svobodně říct, že chceme být ti, kteří se o někoho postarají a zodpovědnost přijmout. Jde ale o to vidět to, vědomě. 

To je to, co lídr dělá, žije podle toho, jak se vědomě rozhodne a žije tím. Není ani v extrému toho, co by chtěla společnost a jaké povinnosti musí plnit, ani není vláčen tvojí touhou, která ho totálně ovládá. 

Není to takto černobílé, samozřejmě. Ale je to minimálně takhle černobíle napsané a pak se dá alespoň načrtnout rozmazaný obraz toho, co bychom v životě chtěli a také potřebovali. Je velký rozdíl mezi tím, co chceme a co potřebujeme.

A co se děje pak? To už je na nás, ale to nejdůležitější je, že z toho, co děláme a jak žijeme musíme mít radost. Pak je doopravdy jedno, co se dělo v minulosti, protože to, co jsme vytvořili, zanechalo v našich srdcích a v srdcích ostatních lidí.

Pak se v určité chvíli minulost rovná budoucnost, ale v tom všem ostatním, na co tady dáváme důraz, je to úplně nedůležité…

Takže rovná či nerovná se minulost naší budoucnosti?

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *